Jak dosáhneme dlouhého věku - text z r. 1895

Historie vegetariánství
Knihu napsal Dr. Jiří Simoni (vlastním jménem Šimanič), jmenuje se „Jak dosáhneme dlouhého věku“, s podtitulem „Nevyhnutelně potřebná příruční kniha k léčení přirozenému pro všecky, kteří se uzdraviti a zdravými zůstati chtějí“, a vyšla „Nákladem J.Juříkové v Bystřici při Limbuši (Štýrsko), 1895“. Uvádíme ukázku z kapitoly „Jídlo a nápoj“, kde p. Simoni píše o mase.

*****

Že pokrmem a nápojem žijeme, každý ví, ale málo komu známo jest, co má jísti a jak se to má díti; vědí-li to lidé, nečiní toho, alespoň ne rádi a dobrovolně. Zákon přírody, že člověk jísti musí, aby žil, jest stejně nepohodlný lidem nejrozmanitějšího zaměstnání; chudákovi nelíbí se proto, že mu působí starosti o chléb, bohatému, že mu ukládá meze v požíváni. Lidé, jimž ukojení denních potřeb starostí nadělá, nejedí a nepijí proto, aby žili, nýbrž žijí, aby jedli a pili. Kolik lidí máme, kteří touto zvráceností sebe zbědovali, ale dobrou radu odmítají, řkouce: "Mám-li se zdržovati od jídla a dobrých nápojů, (jež však nejsou nápoji, které příroda předpisuje), co mám pak na světě? To raději nechci ani žíti".



A to nejsou lidé nevzdělaní, účel žití lidského nechápající, kteří takto mluví. Zvyk jest zde mocnější, než všecky ušlechtilejší vlastnosti lidské, činí oběť svou otrokem, jenž opravdu otrocky sám v sobě lepší náhled tlumí, ozve-li se ještě v něm. Jen vždy smyslný požitek to jest, po čem lidé baží, ukájíce hlad svůj. Kdo všechen lepší cit neztratil, stydí se sice sám u sebe za to, ale proto sobě namlouvá, že všechen ten smyslný požitek i jeho zdraví slouží. Ještě raději dá si mnohý člověk takovou zvrácenost namluviti od jiných a jen tak dá se vysvětliti, že mnohý učenec tak snadno „znárodněl“, a že se ho mnozí dovolávají s plným přesvědčením, ačkoliv jinak o vědu a její autority se velmi málo starají.

Užívajíce pomůcek vědeckých bádáním nabytých jednostranně, dospěli oni učenci tak daleko, že odporučují výživu, která chtíčům sice vyhovuje, nikoliv však požadavkům přírody, jímž z většího dílu odporuje. Z dráždidel čerpati sílu nelze, jak věda často hlásá, a proto právě jest obtížno již i vážnému a snažlivému člověku, ochrániti se od následku dvojího toho klamu, kterému jednak smysly svými podléhá a kterým i věda jej šálí.

Na prvém místě chválívá se maso jako dobrá, silná strava, Tento škodný předsudek je všeobecný a mimo to odporučují maso jednotliví slavní učenci jako pokrm, bez něhož býti nelze, odůvodňujíce svůj náhled chemickými formulkami, a tvrdíce, že jen ono dodává sil člověku. Šťávu z masa považují za nejlepší pokrm pod sluncem, a tak vnucuje se dle možnosti „silná“ polévka neb samo maso slabochům, lidem starým i mladým, nemocným i chudokrevným. Zdraví lidé pak cpou žaludek svůj masitou stravou přes míru, dokud příjmy stačí. Chudší lidé činí to obyčejně nad své prostředky. Utrhují si živného chleba, trpí hlad a jiný nedostatek, ale krvavě získaný peníz zanesou řezníkovi. Co zbude, obyčejně právě tak nesmyslně se promarní. Zámožní svou masitou stravou hromadí v těle svém jen zhoubné látky, které jsou pak příčinou i toho, že tělo část svých sil obětovati musí, by ony látky neškodnými učinilo; tím tělesná ústrojí svá brzy opotřebí, nevyloučené zbytky škodlivé hromadí se v něm na rozličných místech, krev se kazí, povstávají nejrozmanitější nemoci.

V každém těle zvířecím tvoří se látky jedovaté, které se tou měrou hromadí, jakou se rozrušuje zdraví těla. Mimo to tělo usmrcených zvířat podléhá rychlému rozkladu, tak že i s nejlepší masitou potravou vždycky jisté množství hotových jedovatých látek požíváme. Rozklad tento pokračuje i v žaludku našem a vytvoří tím větší množství jedu, čím pomaleji zažíváme, čím volněji pokrm v krt'v se proměňuje. Aby tato přeměna děla se rychleji, má potrava masitá dráždivé látky, jež zažívání podporují. Poněvadž pak maso rychle bývá ztráveno, chválívá se zvláště tato jeho vlastnost. Ale posuzujíce záživnost nějakého pokrmu, nemáme vážiti jen dobu ku zažívání potřebnou, nýbrž spíše sílu na to vynaloženou.

Když bylo tělo pokrm zažilo, není ještě rozhodnuto, má-li z toho užitek. Jemu jsou ku škodě nejen ony , látky, které nehodí se vůbec ku tvorbě svalů a krve, nýbrž ani živné, dobré látky nejsou k potřebě a obtěžují tělo, jestli se mu jich nedostává v náležitém poměru ku spotřebě. Tělo hladoví při plném žaludku a dobrém trávení, je-li živeno jednostranně, t. j. dodávají-li se mu jen některé látky v dostatečném množství a nikoliv všecky součástky zdravou krev tvořící.

A to děje se, požíváme-li většinou jen maso. Maso má mnoho bílkoviny, ale za to schází mu látky zemité, zvláště vápno, jehož nutně potřebí jest při tvorbě červených tělísek v krvi, tak jako síry a železa, jichž masité pokrmy také málo mají.

Člověk, nejrozšířenější tvor na zemi, jest přírodou tak uzpůsoben, by vedle jiného pokrmu též masa požívati mohl, ano by i pouhým masem z nouze života svého uhájil ale není stvořen dravcem, aby jen masem se živil. Že masa jen někdy požívati máme, že není nejprospěšnějším pokrmem ani nutným, vysvítá již z toho, že nikdo nemůže delší dobu stále požívati jednoduše upravených jídel masitých. Tělo samo brzy vzpírá se přijímání látek takových, jichž má už dosti a dráždivé látky v mase obsažené nepostačují, by tento přirozený odpor přemohly. Místo toho, abychom tohoto zřetelného pokynu přírody uposlechli, vyhledáváme umělých pomůcek, bychom tělo donutili přijímati a ztráviti to, co mu neslouží. Máme hojně rozmanitých dráždidel, ostrých příkrmů k masu, kterými žaludek a vnitřnosti nutíme, by se rychle vyprázdnily, jen aby místa bylo pro nové dávky, třeba by nebylo tělo řádně vytrávilo. Ostrá kořeni, líhoviny, kafein i nikotin jsou ty donucovací prostředky a když už nepůsobí, jde se do lékárny pro silnější, které všechen odpor přirozenosti přemoci mají. Přirozený pud se tak stále umořuje a tak domnívá se každý, kdo si maso oblíbil, že hlady zemře, kdyby jeden den měl býti bez masa. Nemíti den masa, zove se postem, kdežto vlastně celý rok se postí, kdo opovrhuje takovou stravou, která by poskytovala tělu všech potřebných látek k jeho zdárnému vývinu.

Jak často naříká mnohý člověk, že při nejlepší stravě sláb jest, že nemá dost chuti, ač všemožných pomůcek užívá, že nikdy není syt ani silen, ačkoliv mnoho pojídá. Toť jest již chudokrevnost se svými známkami, mdlobou, hubeností nebo pravým opakem, neobyčejnou tučností, nervositou, úbytěmi a t. d. a nikdo nepozná, že způsob výživy není pravý, když výsledky jsou tak chatrné. Příčiny nemocí jiných způsobených výhradně masitou stravou jako špatné trávení, hromadění se jedů v těle, které nemoc srdeční, dnu a všelijaké nakažlivé nemoci způsobuje, nikdy tu řádného vysvětlení nenacházejí. Obyčejně svede se to na nachlazení nebo nákazu, kdežto nachlazení pouze ku rychlejšímu vývinu takového stavu přispělo, kdežto příčina skutečná dávno v osláblém těle, v jeho špatné krvi vězela.

Dětem těžce nemocným a s1abým, chudokrevným a tělesně nečinným lidem požívání masa škodí. Zdraví lidé stále se pohybující, kteří se těší pravidelné výměně látek, mohou požívati masa jako přídavku ku zelenině. Každému pak škodí strava taková, při níž maso je hlavním jídlem a zelenina jenom nepatrným příkrmem, zvláště je-li maso nedokonale upraveno. Z masa vyvinuje se kyselina siřičitá u značném množství, která tělo ničí odnímajíc mu mnoho zásad.

Strava rostlinná obsahuje soli, které tuto kyselinu ruší. Soli nejsou však protijedy, nýbrž látky výživné, krvi sloužící. Všecky opravdu výživné látky v mase obsažené má i strava rostlinná, zvláště luštěniny a obilniny. Masa sice můžeme též požívati (dle okolností), ale ono není pokrmem ku vývinu sil výhradně nutným. I když tělo těžce pracuje, prospívá mu, jestli si masa odepřeme. Zelenina obsahuje nejen všecky látka tělu potřebné a to beze škodlivých přísad, nýbrž i složení jejich jest pro trávení nanejvýš výhodné.

Z masitých pokrmů nejlepší jest zvěřina, neboť poskytují nám ji zvířata na svobodě žijící, nejzdravější. Maso ze zvířat domácích jest tím nejzdravější, čím nejpřirozenější jest způsob výchovy jejich. Zavírati zvířata do dusných chlévů, krmiti je protivným krmivem i pásti je na lukách jejich vlastním hnojem hnojených, vykrmování jich a kleštění atd., to jsou příčiny vpěstovaných nemocí. Zabíjeti tučná zvířata jest pouhá formalita, neboť ona tou dobou už tloušťkou sama pocházejí. Ukrutným zabíjením a strachem zvířete také se maso kazí. Ukrutnosti spáchané na zvířatech mstí se takto opět krutě na člověku tím, že šíří se masem jejích nákaza v lidstvu.

Polévka masová obsahuje více dráždivých než výživných látek, proto hodí se ještě méně než maso pro děti a slabé lidi, ale zvláště nemá se dávati nemocným, jež horkosť sužuje. Jedovaté látky v ní obsažené jsou creatin, creatinin a sarcin škodí zvláště srdci a ledvinám.

V masitém extraktě jsou jenom samé látky škodlivé, totiž jen ty, které se v mase rozkládají, hnijí. Výživnosti vůbec extrakt nemá. Pes krmený extraktem masitým pojde hlady. Kdo by požíval extraktu trochu více, ( přidal by denně asi čajovou lžičku do ostatního pokrmu) bude brzy míti tlukot srdce, bude rozčilen, dostaví se výraz kožní, močový kámen, dna atd. zjevy to, jež i silná masitá strava způsobuje. Nikdo nedej se klamati chvalozpěvy výrobců neb prodavačů ani chemickými jich formulemi. Ze lži usvědčují je oni zdraví, pracovití, vytrvalí, při všem nedostatku otužilí národové, kteří jen na veliký svátek maso jedí, umělých nápojů neznají, kteří co nejjednodušeji žijí ze své chudé půdy. Totéž platí i o jiných lidech jednoduše žijících. Chudí lide velkých měst jsou často jen proto tak bídní, že jsou nuceni trpěti zvrácenostmi falešné osvěty, nebo že se jich sami dopouštějí, aniž by si dobré stránky nové doby osvojili. Avšak lidem, kteří maji stále plny žaludek, nevede se lépe, než těm chudákům. Chudokrevnosť jest nemocí tříd vyšších, což by přece nebylo, kdyby jejich výhradná strava, maso, byla vskutku tak silná, zdravá, krevotvorná, jak se všeobecně za to má.

[Akt. známka: 2,60 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 09. 2005 | 6332 přečtení | Počet komentářů: 1206 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Reklama
Nesmyslné antikampaně
Veganská strava je zdravá a bezpečná i pro malé děti - zneužití případu úmrtí dětěte ke kritice veganství

I děti mohou být vegany - výhrady k reportáži ČT

Vegetariánství škodí dětem? - shrnutí kausy hrůzostrašných článků v českém tisku
Naši sponzoři
Doporučujeme !
Internetová verze filmu "Vykořisťování Země" s českými titulky - jak konzumace masa škodí planetě Zemi, komentář čte sir Paul McCartney.
Nepřehlédněte
Nabízíme

Důvody proč
být vegetariány
Pravda o mase

filmy americké organizace PeTA s českými titulky na CD-ROM
Reklama
Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!

Tento web je vytvořen v phpRS