Vegetariánství a náboženství

Vegetariánský den
Vladimír Volráb, kazatel CČSH, Děčín
Přednáška na akci Vegetariánský den 2005

Než se přejdu k vztahům jednotlivých náboženství s vegetariánstvím, je důležité hned na úvod uvést, že náboženské systémy zpravidla nedávají nutné podmínky, v otázkách jedení či nejedení masa, pro své praktikování. Sice nacházíme téměř ve všech základních textech zmínky o bezmasé stravě či pravidel chování se ke zvířatům, ale nutné je v tomto smyslu vzít v potaz dobu vzniku jednotlivých náboženství, zvyklosti a tradice na které se to či ono učení implementovalo. Předpisy se tedy částečně absorbovaly z prostředí toho daného místa a většinou nehrály tu nejdůležitější úlohu.

Mezi vlivy se kterými musíme počítat je například to, že vztah člověk a zvíře byl diametrálně odlišný od dnešní doby, neexistovaly velkochovy, člověk měl každodenní kontakt se zvířetem. Nutno také podotknout, že maso bylo v některých neúrodných oblastech primárním zdrojem živin. Do toho všeho přicházela, nebo spíše se formovala náboženská tradice. Nyní si představme jednotlivé duchovní směry, začněme z východu.

Hinduismus

Naukové systémy Indie obsahují ve védských písmech doporučení a předpisy ohledně vegetariánství. Všechny živé bytosti jsou brány, jako nesmrtelné duše uzavřené v těle. Duše v nižší než lidské formě života, automaticky přechází do vyššího druhu, než dospěje do těla lidského. Zabitím zvířete by se tento postup zmařil. Díky této tezi, mají být všechny formy života respektovány. Najdeme zde důležité přikázání nezbavovat žádné zvíře zbytečně života, toto přikázání se promítlo i do pozdějšího buddhismu.

Samozřejmě velcí hinduističtí duchovní učitelé se stravovali vegetariánsky a na vrcholu védské kultury (asi před 5000 lety), bylo v Indii vegetariánství tak běžné, že pro něj neexistoval speciální výraz.

Ve védách a upanišadách starých tisíce let nalezneme mimo jiné tyto zmínky o masu:
„Maso nikdy nelze získat bez ubližování stvořením, a ubližování cítícím bytostem porušuje nebeské blaho; proto je třeba odmítnout jedení masa…Je třeba pamatovat na odporný původ masa, a na krutost věznění a porážení bytostí,obdařených tělem… Každý, kdo dovoluje zabíjení zvířat, kdo je zabijí,kupuje, prodává, čtvrtí, vaří, podává a jí - každý z nich je vrah zvířat…

Zde je jasně definováno, že ne pouze vykonavatel smrti zvířete je za ní zodpovědný.
Postoj k vegetariánství je tedy velmi čitelný, ještě zmiňme velkou postavu hinduistické kultury a to Mahatmá Gándhího, který celosvětově bojoval za nenásilí a zároveň byl propagátorem vegetariánského životního stylu.

Buddhismus

Buddhistická filosofie obsahuje jako jeden ze svých nejzákladnějších principů neubližování živým bytostem. Podobně jako u hinduismu tak v buddhovské podstatě jsou všechny bytosti sjednocené, vše je vnímáno jako jeden celek. Buddhismus učí, že veškeré bytosti se znovu a znovu přerozují a neexistuje bytost jenž by nebyla spřízněna s námi, i když se právě nachází třeba ve zvířecím stavu. Z tohoto plyne typicky buddhistický názor že každý život je posvátný.

Buddha byl sám vegetariánem a vedl k tomu i své žáky. Potvrzují to i jeho slova v několika majánových sútrách. Například v Lankávatára sútře se můžeme dočíst:
Z lásky k čistotě by se měl bódhisattva zdržet jedení masa z těla, které se zrodilo ze semene, krve. Z obavy před ohrožením živých bytostí by se měl bódhisattva praktikující dosažení soucitu, zdržet jedení masa. Není pravda, že maso je správnou potravou, která je dovolena v případě, že jsme sami zvíře nezabili nebo nenařídili jiným je zabít nebo nebylo určeno pro nás, mohou se v budoucnu objevit lidé, kteří se budou svou chuť na maso snažit obhájit různými důvody,
nebo v Šůrangama sútře:
Příčina, proč praktikujeme dhjánu a usilujeme o dosažení samádhi, je ta, že chceme uniknout utrpení, které přináší život. Jestliže se snažíme uniknout utrpení proč je způsobovat jiným?

Můžete se setkat s názorem, že Buddha zemřel požitím otráveného vepřového, které mu nabídl jeden z jeho žáků. Podle všech indicií, jde zde o chybný překlad pálijského textu, mělo se spíše jednat o jedovaté houby. Také by to absolutně nekorespondovalo s buddhovými slovy a byl by paradox, kdyby mu maso podal jeho žák.

Jak se buddhismus postupně rozšiřoval, rozšiřovalo se s ním i ruku v ruce vegetariánství. Naprostou samozřejmostí bylo nepoužívaní masa v kuchyních klášterů a chrámů, mnozí laici v tomto mnichy napodobovali . V Japonsku, kde byl do 19. století buddhismus živou naukou, bylo jedení masa tabu. Rovněž mniši v Číně, Barmě i někteří v Tibetu maso nejedli. Přímo v Indii proniklo učení o neubližování živým bytostem hluboko do vědomí obyvatel, tedy i díky hinduismu. Maso se nejedlo vůbec, nebo pouze omezeně. Zprávu o tom máme z pera čínského poutníka Fa-chsiema, který v 5. století n. l. o Indech napsal: “Obyvatelé jsou početní a štastní, v celé zemi nezabíjejí žádné živé bytosti, nechovají prasata ani drůbež, na trzích nejsou řeznické krámy.“
Přesto, co se týká zákazu jedení masa, v současné době nalezneme v různých školách jiné názory. Ve většině převládá maso nekonzumovat, v některých je to pouze doporučeno, nebo povoleno za určitých podmínek. Např. v theravádě, nesmí mnich dopustit, aby bylo zvíře zabito přímo pro něj, pokud ale dostane maso darem jako almužnu, tak to odmítnout nemá.

V tradičních buddhistických zemích spolu s úpadkem Buddhova učení, upadá i dodržování nepožívání masa, stejně je tomu i na západě, kam se buddhismus dostal. Např. japonští zenoví kněží jsou napadáni pro údajné zformalizování tohoto duchovního směru, což lze například vycítit i z japonského zádušního obřadu, jenž se koná ze usmíření zabitého zvířete, nebo za duše usmrcených velryb. Velký zenový mistr Dr. Suzuki ve své knize Řetěz soucitu k tomuto píše:
„Buddhisté zpívají sútry a obětují kadidlo po smrti těchto bytostí, a tvrdí, že tím utišili duše zvířat, které zabili. Mají za to, že tím celou záležitost elegantně skončili. Můžeme to však takhle skončit?... Láska nebo soucit pracuje v srdci všech ve vesmíru. Proč jen člověk používá svou tzv. vědu na to, aby uspokojil své sobecké vášně a pak se pokoušel ospravedlnit své jednání různými pokryteckými způsoby?... Buddhisté se musí snažit učit druhé úctě a soucitu ke všem bytostem soucit je základ jejich náboženství...“

Islám

Nauka proroka Mohameda učí a nabádá k šetrnému zacházení se zvířaty. Za velký hřích je považována zbytečné porážka, surové zacházení se zvířaty či svévolné zabití. Potvrzuje to i tento příběh:
Společníci proroka Mohammeda vzpomínali na příhodu, v které jednoho dne obdivovali ženu, která se modlila, postila a dodržovala všechny náboženské úkony. Pomysleli si jaká velká odměna ji za to očekává. Prorok Mohammed jim však k jejich překvapení řekl, že půjde do pekla. Jeho společníci se zaraženě optali na důvod. Prorok jim odvětil, že tato žena půjde do pekla, protože uvěznila kočku, nedala jí jíst a nechala ji zemřít.

Prorok Mohamed se živil vegetariánsky, stejně tak jako v té době nomádští beduíni, přesto v islámu je zakázaná pouze konzumace vepřového masa a vegetariánskou stravu v této tradici upřednostňují pouze súfisté, což je mystický směr islámu.

Stejně jako v židovské tradici je i v islámu dodržován rituální postup usmrcení zvířete zvaný halal. (v židovské tradici košér). Způsob zabití podle tohoto předpisu, spočívá v tom, že je jedním tahem nože podříznuto hrdlo, čímž zvíře zemře na následky vykrvácení. Ačkoli tento starověký rituál měl jistě svá opodstatnění a šlo zřejmě v tu dobu o nejhumánnější zabití zvířete, pak v prostředí „moderních“ jatek stává tento způsob zbavení života jedním z nejútrpnějším. Zvíře je zavěšeno za zadní nohu v plném vědomí, což trvá až 5 minut, často zde dohází díky obrovské hmotnosti zvířete, k vykloubení či zlomení končetiny. Po podříznutí, které musí být dle náboženské tradice jedním tahem, trvá ztráta vědomí zvířete až jednu minutu. Součásti tohoto předpisu je i to, že zvíře musí být při vědomí. Dříve se tak zabraňovalo porážením nemocných kusů. Dnes tento rituální způsob porážky vyvolává přinejmenším otázku, zda nejde o zbytečné týrání.V mnoha zemích, např. Švédska a Švýcarska, je tato porážka nezákonná.

Judaismus

V Thóře, v první knize Mojžíšově se dočteme, že Bůh po stvoření země řekl:
"Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“
Z toho zjevně vyplývá, že lidé původně nejedli maso. Prorok Izajáš popsal království boží jako místo kde "kráva se bude popásat s medvědicí a lev jako dobytče bude žrát slámu."

Po potopě světa Bůh promlouvá o stravě člověka:
Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen maso oživené krví nesmíte jíst.

Jeden z výkladů tohoto textu je ten, že Bůh pro lidskou slabost tímto povoluje požívání masa, další z výkladů upozorňuje, že prakticky nelze krev od masa oddělit úplně.

Jak jsem již zmiňoval, v židovství se provádí stejná rituální porážka zvířat jako v islámu, a také je zákaz požívání „nečistých zvířat“ (vepř) a mnoho dalších předpisů. Ve starém zákoně nalezneme příkazy k šetrnému a ohleduplnému zacházení se zvířaty. Například v již citovaném proroku Izajášovi čteme: Blaze vám, kteří budete osévat zemi všude zavlažovanou a necháte volně běhat býka a osla, nebo v knize Kazatel: Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty. Také kodex židovského práva vyjadřuje: Podle práva tóry je zakázáno působit bolest jakémukoliv živému tvorovi.

Je velice zajímavé ,že v současné době je Izrael druhá země za Indií, s největším počtem vegetariánů s etických důvodů. Mnoho z nich se stává vegetariány na základě zmiňované biblické ochrany zvířat ke kterému jako protipól vyčnívá košer příprava masa. Právě židé, většinou z těch kteří zažili hrůzy holocaustu, buď přímo nebo v rodinách, byli a jsou jedni z hlavních představitelů hnutích za práva zvířat. Za mnohé jmenujme Henryho Spiru, Alberta Kaplana nebo Isaaca Singera.

Křesťanství

Pro křesťanství samozřejmě platí ten samý základ postoje k vegetariánství jako u židovství, nicméně přineslo zjevný posun od židovských přísných zákonů, tedy i opuštění přípravy košer jídla , ale i povolení konzumovat do té doby tkz. nečistá zvířata. To vše na základě Ježíšových slov z Marka 7,15 : člověka neznesvěcuje nic, co do něj vchází zvenčí a dále pak na svědectví apoštolů, především Pavla, jenž řekl: Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo o sobě; leda pro toho je něco nečisté, kdo to za nečisté pokládá.

Z těchto i dalších textů lze usuzovat, že Kristus chtěl poukázat na druhotnou důležitost veškerých předpisů a stavěl nad ně všeobsahující zákon lásky, to také potvrzují jeho slova z Matouše 9:13 Milosrdenství chci, a ne oběť.

Tedy křesťanská zvěst přesunuje otázku stravování člověka, přímo na něj samotného. Křesťané již nemají slepě vykonávat nějaké nařízením nýbrž sami poznávat co je dobré a špatné. Všechno zkoumejte, dobré podržte, je psáno v dopise Tesalonickým.

Nicméně prvokřesťanské skupiny dodržovali vegetariánskou stravu, jak dosvědčují prameny z té doby. Apoštolský Otec Papias napsal: Nepřirozené pojídání masa je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů s jeho obětmi a nečistými hodokvasy. Člověk, který se jich zúčastní, při nich jí bok po boku s ďábly.
Dále pak Klemens Prudentius, skladatel hymnů, : "...neznečišťujte si ruce a srdce porážením nevinných krav a ovcí... Je mnohem lepší být šťastným než mít v sobě ďábla, neboť štěstí lze nalézt pouze v ctnosti."

Má se za to, že jedení masa se mezi křesťany začalo objevovat až po 4 století spolu s konverzí císaře Konstantina když se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím římské říše. Dále se pak bezmasá strava udržovala ve formě půstů, od nichž se však víceméně upustilo. Bezmasé stravování tak dodržují pouze některé mnišské řády jako benediktini, kartuziáni či trapisté.

V etapě dějin však najdeme mnoho velmi inspirativních osobností prosazujících vegetariánskou stravu. Snad nejznámější byl sv. František z Assisi, který měl velice rád veškerá zvířata, dokonce jim i kázal a nazýval je svými bratry, zmiňme Mistra Eckharta, Matku Terezu, sv. Jeronýma, nebo evangelického teologa, hudebníka, nositele Nobelovy ceny míru Alberta Schweitzera který řekl:
Jestliže je kdekoliv nějaké zvíře přinuceno sloužit člověku, všechno utrpení, kterému je vystaveno, je věcí každého z nás. Nikdo nesmí v rámci svých možností dopustit bolest a utrpení, za které nenese zdánlivě žádnou odpovědnost. Nikdo se nesmí uspokojit myšlenkou, že se ho to netýká.

V dnešní době doporučuje svým členům vegetariánskou stravu církev adventistů sedmého dne a zdá se, že se postupně začíná v křesťanství formovat nový vztah k přírodě a zvířatům, právě na základě odpovědnému přístupu k božímu stvoření, napříč všemi křesťanskými konfesemi. V roce 1988 papež Jan Pavel II. v encyklice O sociální otázkách píše: „Vláda, kterou Stvořitel dal člověku jako Božímu obrazu, není absolutní, ani se nedá mluvit o svobodě k „užívání nebo zneužívání“ nebo o libovolném nakládání s věcmi tak, jak nám to nejlépe vyhovuje, ve vztahu k viditelné přírodě jsme podrobeni nejen biologickým, ale i mravním zákonům, které nelze beztrestně přestupovat. „

Teolog Thomas Berry vystihuje tento rostoucí trend mezi křesťany takto: „Vegetariánství je způsob život, ke kterému bychom měli směřovat všichni kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot.“


Toto je hrubá charakteristika pěti největších světových duchovních směrů. Ve všech z nich nalézáme ať už v písmech, nebo od lidí kteří byli hluboce oddáni své víře, zmínky o bezmasé stravě. Všechna tato náboženství jsou ve své podstatě nedestruktivní. Všechny vyzívají k lásce a milosrdenství. Proto by obsahem nich měla být i odpovědnost za tento svět.. Vyvstávají zde určité závazky ať už se nazýváme křesťany či buddhisty. To v sobě zahrnuje kromě jiného i přístup ke zvířatům a bezmasé stravování jako jeho součást s pozitivními vlivy jak etickými, ekologickými tak zdravotními.

„Vegetariánství je kořenem k lidskosti“ řekl Tolstoj a já si myslím že lidskost by měla být kořenem náboženství.

[Akt. známka: 2,89 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 07. 10. 2005 | 14733 přečtení | Počet komentářů: 1352 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Reklama
Nesmyslné antikampaně
Veganská strava je zdravá a bezpečná i pro malé děti - zneužití případu úmrtí dětěte ke kritice veganství

I děti mohou být vegany - výhrady k reportáži ČT

Vegetariánství škodí dětem? - shrnutí kausy hrůzostrašných článků v českém tisku
Naši sponzoři
Doporučujeme !
Internetová verze filmu "Vykořisťování Země" s českými titulky - jak konzumace masa škodí planetě Zemi, komentář čte sir Paul McCartney.
Nepřehlédněte
Nabízíme

Důvody proč
být vegetariány
Pravda o mase

filmy americké organizace PeTA s českými titulky na CD-ROM
Reklama
Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!

Tento web je vytvořen v phpRS