MASO ZE ZKUMAVKY (futurologická úvaha)

Česká vegetariánská společnost
Ing. Richard J. Barták, CSc.,
Česká vegetariánská společnost, Praha
Pro Mezinárodní den vegetariánů, Praha, Toulcův dvůr , 1. 10. 2006

Maso „in vitro“, tedy „ze zkumavky“, také známé jako maso vypěstované v laboratoři, je živočišná tkáň, která nikdy nebyla součástí kompletního, živého zvířete. Tyto tkáně patentované roku 2001 jako kolagenová matrice vyplněná svalovými buňkami, které jsou schopné se dělit v živném roztoku, jsou kultivovány od roku 2003 pro nejrůznější účely, obvykle lékařské, chirurgické, transplantační apod. Zatím se nekultivuje pro účely konsumace, s čímž je však také nutno v budoucnosti počítati.

Potenciálně může být jakýkoli živočich, samozřejmě včetně člověka, zdrojem buněk pro tuto kultivaci. To je praktikováno již nejméně od třicátých let min. stol. – od té doby se totiž udržují lidské tkáňové kultury pro vědecké účely.

Tento obrovský vědecký pokrok však vyvolává veliké množství otázek, hlavně s hlediska budoucnosti (pravděpodobně nepříliš vzdálené), až bude tento produkt kultivován v měřítku průmyslovém a ke konsumním účelům. Je již mým dlouhodobým zvykem nutit okolí k přemýšlení a proto i dnes tato moje úvaha vám chce mnohé z těchto otázek předložiti k přemýšlení a případně i k návrhu řešení s tím, že na mnohé z otázek sám ovšem odpověď dnes ještě neznám. Proto vám budu jistě vděčný za zaslání jakýchkoli názorů a námětů k dalšímu přemýšlení.

Tyto tkáňové produkty nemohou být považovány za „náhražku masa“, jakou jsou výrobky pro vegetariány z rostlinných bílkovin, např. ze sóji nebo glutenu obilovin. Termíny jako „synthetické maso“, nebo „umělé maso“ jsou zcela nejednoznačné, hrubě zavádějící a chybné. Proto by se neměly vůbec používat. Myslím, že pro naše účely je za vědecký výraz „tkáně pěstované in vitro“, tedy „ve skle“ přijatelný běžný výraz „tkáňová kultura“ a lidově pak již dosti běžné „maso ze zkumavky“ což bylo jistě odvozeno od „dětí ze zkumavky“.

Velikou výhodou použití tkáňových kultur pro nejrůznější účely, hlavně vědecké, je, že může téměř zcela odstraniti utrpení laboratorních zvířat a zajistiti jejich pohodu. Zvířata ovšem přesto jsou a ještě dlouho budou používána, bez ohledu na naše názory a snahy o potlačení takového jednání. Další výhodou je ochrana zdraví lidí i zvířat, protože tkáňové kultury se pěstují z buněk nekontaminovaných pathogeny (samozřejmě, pokud nejde o cílený výzkum nemocí). Spontánní kontaminaci živných roztoků (hlavně plísněmi) je ovšem nutno potlačiti a velmi nákladně udržovati sterilitu kultivačního prostředí.

Podstatně lepší je i kvalita tkáňových kultur, které neobsahují růstové hormony, tedy látky běžně v chovech zvířat používané pro zvýšení jejich ziskovosti (urychlení a zvětšení růstu zvířat, ochrana před přenosnými nemocemi hlavně ve velkochovech, kde jsou zvířata soustředěna na nedostatečném prostoru prakticky po celou dobu života), neobsahují látky z běžného znečištění prostředí a krmiv (těžké kovy, residua minerálních a organických látek, toxinů používaných při ochraně rostlin proti škůdcům, mimořádně jedovaté produkty plísní a mnoho a mnoho dalších škodlivin. Antibiotika musí však býti ke kultivaci tkání používána, podobně jako jsou používána v chovech zvířat (výjimkou jsou zde pouze bioprodukty z ekologického zemědělství).

Po odseparování produktu – tkání, je sice nutno zlikvidovat vyčerpanou živnou půdu, ale negativní ovlivnění životního prostředí, je podstatně sníženo, a protože je znečištění produkováno místně soustředěně, je i lépe odstranitelné. Při tradiční konvenční produkci masa a dalších živočišných produktů nemá ovšem zatížení životního prostředí co do velikosti konkurenci. Jde převážně o znečištění povrchových a podzemních vod hlavně dusičnany a látkami organického původu, jakož i o produkci nebezpečných plynů způsobujících skleníkový efekt, tedy oxidu uhličitého a metanu a to pocházejících obecně jak z rozkladu výkalů všech zvířat, tak i speciálně z metabolismu přežvýkavců.

Pro objektivní srovnání těchto problémů nám zatím ovšem chybí měřítka – jsou-li dnes pro účely vědecké produkovány gramy tkáňových kultur, musely by to býti pro nutriční využití tuny.

Další výhodou je i to, že při vesmírných cestách mohou býti tyto kultury pěstovány ve vesmírných lodích a stanicích, současně s hydroponicky pěstovanými rostlinami. V NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) probíhají však v současné době k této věci diskuse, které většinou doporučují astronautům stravu čistě vegetariánskou, zřejmě pro ještě nedostatečné výzkumy produkce tkáňových kultur v meziplanetárním prostředí.

I když tyto informace vypadají s našeho hlediska dosti pěkně, jest si nutno uvědomiti i to, že ani tyto kultury však zatím nemohou zcela vyloučiti použití surovin získávaných ze zvířat. Většinou jsou ještě používána telata, či lépe krevní deriváty telat ještě nenarozených (fetální telecí serum), či jiné látky, jako extrakty hypofýzy (podvěsku mozkového). Většinou jsou tyto látky potřebné jako aktivační faktory, podněcující svalové buňky k dělení.

Takže novinářské titulky typu „Bifteky pro vegetariány jsou na světě!“ si ještě dlouho počkají na pravdivost a skutečnou přijatelnost těchto produktů pro nás.

Pokud uvažujeme o budoucnosti a o možnosti konsumace tkáňových kultur je i umělé prostředí v němž jsou produkovány, na závadu filosofii některých lidí, např. inklinujících k neoluddismu (hnutí rozbíječů strojů v Anglii na počátku 19. stol.), kteří zvláště při výrobě potravin a při přípravě potravy vyžadují prostředí co nejbližší přírodě – přírodní vražda je pak ovšem přijatelnější než tkáňová kultura! Na druhé straně je však nutno namítnouti, že jiní – k nimž my máme blíže, by zajisté preferovali maso ze zkumavky před utrpením zvířat průmyslově chovaných a ve velkém vražděných, což nemá s vyžadovanými přírodními postupy ani vzdáleně nic společného.

Někteří předpokládají, že maso ze zkumavky je nižší kvality, než tradiční maso zvířat a jeho produkce přinese dnes ještě nezcela známá zdravotní risika. Samozřejmě, že jako všechny potraviny, by i konsumní maso ze zkumavky bylo podrobeno mnoha bezpečnostním a zdravotním testům, než by mohlo býti prodáváno. Zajímavý je jistě i názor, že taková potrava by byla podstatně nižší kvality a pro gurmány nepřijatelná, protože by byla bez kostí. Já však jsem přesvědčen, že by bylo možno nalézti dostatek odpadů – třeba zbytky použitého armovacího železa – jimiž by bylo docela dobře možno zvířecí kosti nahraditi.

Jinde se bezkostivost uvádí jako přednost, stejně jako regulovatelná chuť, vůně (či zápach?), libovolný vzhled, textura apod., jež mohou ovlivniti požadavky po tomto produktu. Známe ovšem mnoho potravin, napodobujících cokoli, ať je to surimi (sušené práškované rybí maso) nebo produkty vegetariánské, napodobující jaternice, či do černa přeuzené vegetariánské klobásy, které se snaží vyhovět požadavkům trhu ať s hlediska chuťového, morálního, či ekonomického, takže konsumní maso ze zkumavky se jistě přizpůsobí také požadavkům naprosto libovolným.

Dosud ovšem naprosto není jasné, zda tyto produkty budou ekonomicky schopné konkurence tradiční produkci masa z ubitých zvířat, která je zajisté ještě mnohem levnější. Zajímavé ovšem bude, až do ceny konvenčních masných produktů budou zahrnuty skutečné (nikoli zcela záhadně subvencované a na jiné subjekty převáděné) náklady na ochranu životního prostředí a na odstranění znečištění z chovů zvířat – pak se cenové relace mohou změniti velmi překvapivě!

Dnes však platí, že maso ze zkumavky (desítky milionů Kč/kg) je o šest řádů dražší, než maso zvířat (desítky Kč/kg).

A dostávám se k dalším otázkám, které – i s těmi již vyřčenými - jsou hlavní náplní mé přednášky.

Zásadně tedy dnes platí, že pro vegetariány a vegany je tento produkt naprosto nepřijatelný, dokud nebudou připraveny živné kultivační roztoky bez potřeby jakýchkoli živočišných krevních sér. Vědecké výzkumy v tomto směru jsou již prováděny – jde o použití preparátů z rostlin a hlavně z hub.

A až budou i tyto problémy zvládnuty – co pak? Takže přemýšlejme do daleké budoucnosti!

První buňka, která se bude množit v přijatelném živném roztoku, musí být živočišného původu – pro fundamentalisty tedy naprosto nepřijatelné! Byla ovšem získána bez mučení a vraždy, což jsou pro nás hlavní atributy naší veganské filosofie.

A co za deset, sto, tisíc kultivačních generací – původní dědičná informace v DNA (desoxiribonukleová kyselina) bude stále živočišného původu – a stále bude produkt nepřijatelný?

Tato buňka může býti teoreticky libovolného původu i odpadní, tělem ve výkalech vyloučená, avšak schopná růstu. Nebude to tedy odstřižený vlas, nebo odhozený jelení paroh. Ale i z této odpadní buňky bude produkt naprosto nepřijatelný?

Nevím – ptejte se sebe, svých názorů a své filosofie!

Ale představte si, že ta původní, jediná, odpadní, růstu schopná buňka bude lidská. Kdo požije roštěnku z takového masa ze zkumavky, bude tedy kanibal, což je, myslím, hrubě trestné!

ZÁVĚR
A nakonec – v daleké budoucnosti - se naše snahy, naše filosofie a naše práce stanou zcela zbytečnými, protože maso ze zkumavky bude bez krve a bez mučení a bez vraždy a bude naprosto veganské a my přejdeme do role ochránců již rovněž zcela zbytečných hospodářských a laboratorních zvířat, jejichž chov a týrání a vraždění pak přestanou existovat! Nadále ovšem bude nutno chrániti zvířata divoká, stále sloužící pro zábavu ze zabíjení a jako zvrhlá gurmánská potrava, či hnusný oděv.

A pak se snad staneme i propagátory veganského masa ze zkumavky!


[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 03. 10. 2006 | 11651 přečtení | Počet komentářů: 2797 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Reklama
Nesmyslné antikampaně
Veganská strava je zdravá a bezpečná i pro malé děti - zneužití případu úmrtí dětěte ke kritice veganství

I děti mohou být vegany - výhrady k reportáži ČT

Vegetariánství škodí dětem? - shrnutí kausy hrůzostrašných článků v českém tisku
Naši sponzoři
Doporučujeme !
Internetová verze filmu "Vykořisťování Země" s českými titulky - jak konzumace masa škodí planetě Zemi, komentář čte sir Paul McCartney.
Nepřehlédněte
Nabízíme

Důvody proč
být vegetariány
Pravda o mase

filmy americké organizace PeTA s českými titulky na CD-ROM
Reklama
Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!

Tento web je vytvořen v phpRS